Jak zvládnout zlost a hněv?

Jak zvládnout zlost a hněv?

Spousta lidí nahlíží na hněv jako na nevyhovující jev nejen vyváženého životního stylu, a proto se ho mnohdy snaží potlačovat. Tyto projevy jsou ale přirozenou součástí života a dá se s nimi pracovat, když člověk ví jak.

Hněv i zlost jsou vyvolávány mnoha impulzy. Může se jednat například o obranu před nespravedlivým chováním nebo před útoky z různých stran. Když se zlobíme, obvykle ztrácíme spoustu energie. Na druhé straně nás ale hněv může posunout dále a povzbudit nás k vytrvalosti či snaze nevzdat se. Je však třeba mít na paměti, že o „zdravém a motivujícím“ hněvu se dá mluvit pouze tehdy, dokud nás nezačne ovládat. Je proto nesmírně důležité naučit se, jak předejít jeho nekontrolovatelným projevům.

Co je tedy správné?

Nejspíš si kladete otázku: „Jak s tím naložit? Nechat své emoce proudit, nebo je dusit v sobě?“ „Novodobé teorie psychologů popisují, že hněv je zdravá emoce, která je velmi důležitá pro naše duševní zdraví a pro zdravý psychický vývin. Pomáhá nám při vytváření přiměřených hranic osobnosti, při seberealizaci a je důležitý pro zdravý vývin ega a sebevědomí. Emoce hněvu je dynamická. Pobízí nás totiž k aktivitě a nutí nezůstat tiše stát. Jestliže hněv ventilujeme přiměřeným způsobem, tedy že se chováme asertivně v situacích, ve kterých se necítíme dobře nebo s něčím nesouhlasíme, nemusí pak přerůst v agresivitu. To, že se cítíme rozzlobení, značí, že se necítíme „ve své kůži“ a něco nám vadí. Může to být reakce na nenápadné psychické či fyzické potřeby. Když tuto emoci delší dobu potlačujeme, pravděpodobně přeroste v afektivní výbuch, který už člověk nemá pod kontrolou. V extrémních případech, kdy lidé nejsou schopni emoce zvládat, je možné hněv tlumit léky.“, říká psycholožka Denisa Maderová. My vám však poradíme několik triků aby k extrémním případům nedocházelo.

Co hněv způsobuje nejčastěji?

Je velmi podstatné, v jakém prostředí se zdržujete. Když se nacházíte delší čas v jakékoli skupině lidí, je to obvykle podnět k nedorozuměním, tzv. „ponorková nemoc“. Dalším rizikovým faktorem je negativní atmosféra, ve které se lidé cítí napjatě a nepříjemně. Typickým příkladem může být dlouhodobá nespokojenost v práci, vztahu a z toho plynoucí frustrace. Vše se totiž odvíjí od naší spokojenosti, od stresových situací, ale i od únavy. Kdokoli, kdo by musel čelit pouze negativním podnětům, pravděpodobně sklouzne k tomu, že se z něj stane zatrpklý člověk se sklony k agresivitě.

„Agresivní chování je projevem dlouhodobé frustrace a konfliktů s okolím. Spouštěčem může být dlouhodobá nespokojenost s prostředím, ve kterém žijeme a pracujeme, ale také se sebou samým. Agrese i zlost je projevem potlačování lidských potřeb, popírání či neakceptování vlastních potřeb a znemožnění projevit vlastní touhy, názory a přesvědčení. Stejně významný vliv má, když cítíme od okolí nedostatek respektu a uznání. Zlostná reakce na určitý podnět může mít mnohokrát kořeny až v našem dětství.“, vysvětluje psycholožka.

Varovné signály

Je pozoruhodné, že podle varovných signálů můžeme toto emoční vypětí pozorovat, nebo dokonce změřit. Ve chvíli, kdy se naučíte poznávat „své“ varovné signály, naučíte se mnohem snadněji předejít výbuchům hněvu i zlostným situacím. Když se člověk zlobí, zrychluje se činnost srdce a stoupá mu krevní tlak. Barva pokožky se může změnit, například zčervenat a tělo začne produkovat adrenalin. Tento hormon je vylučovaný dření nadledvinek a jeho základní funkcí je připravit tělo k akci ve dvou případech: k útoku či útěku. Jakmile v těle stoupne jeho hladina, má člověk podobné pocity jako při stresu. Sevřené hrdlo, pocení, studené ruce i nohy, a to vše díky centralizaci krve v životně důležitých orgánech. Mezi další signály mohou patřit rozšířené zorničky zvýšená hladina krevního cukru, který se štěpí na nejjednodušší zdroj energie, pro případ útěku. Říká vám něco tato charakteristika? Našli jste se alespoň v něčem? Pokud tyto zlostné stavy prožíváte často, měli byste číst dále a naučit se s nimi více pracovat. V žádném případě však tyto varovné signály nepodceňujte, protože dlouho potlačovaný hněv může způsobit deprese, ale také bolesti zad a migrény.

Co funguje proti hněvu?

Při cvičení a nejrůznějších sportovních aktivitách tělo zaplavují endorfiny. Tyto hormony vylučuje hypofýza v průběhu fyzické zátěže. Odborníci tento hormon často označují jako jistý druh vnitřního opiátu, kterým tělo tlumí bolest způsobenou fyzickou zátěží. Cvičením je mozek stimulovaný, aby vytvářel větší množství těchto látek. Ty jsou odpovědné za odbourávání špatné nálady. Zkuste si připravit rozvrh sportovních aktivit na celý měsíc. Vybírejte si adekvátně k ročnímu období. Jestliže jsou teplejší měsíce, zkuste jezdit do práce na kole. Když začnete den na čerstvém vzduchu, určitě vás to příjemně nastartuje, a také negativní situace pak budete zvládat s větším náhledem. Pokud nejste nadšení cyklisti, zkuste po práci plavání, které rovněž pozitivně ovlivňuje naši fyzickou kondici. Když se budeme cítit dobře po fyzické stránce, projeví se to také na psychickém stavu. Pro pestrost vyzkoušejte také badminton nebo squash. Pokud vás aktivní sporty tolik nebaví, vždycky můžete vyrazit ven alespoň na procházku nebo zkusit chodit pěšky také do práce. Uvidíte, že pak pro vás bude hračka, zůstat v klidu a hněvu se nepoddat.

Správná (ne)verbální komunikace dělá zázraky

Dobře zvládnuté komunikační schopnosti vám také pomohou, abyste se obloukem vyhnuli různým nedorozuměním a nepříjemným střetům. Je dobré dbát také na adekvátní neverbální komunikaci, protože lidé mohou zdánlivě jasné signály pochopit úplně jinak. Jestliže máte právě s porozuměním nejrůznějším signálům z okolí problém, zkuste se v tom zdokonalovat například čtením odborných publikací nebo i tím, že budete vnímavější, co vám ostatní říkají. Zkuste být víc pozitivně naladění a „vidět skleničku poloplnou místo poloprázdnou.“ Lidé se pak ve vaší přítomnosti budou cítit šťastněji a budou se na vaši přítomnost těšit.

STOP nahromaděnému hněvu

Dalším klíčovým elementem pro zvládnutí konfliktů a hromadění hněvu je umění odpouštět. Uvědomte si, že nikdo z nás není dokonalý a každý dělá v životě chyby. To si zkuste uvědomit vždy, když vás něco skutečně rozzlobí. Dávejte lidem druhou šanci a uvidíte, že si tím otevřete prostor pro nové pozitivní emoce.

Když pohár přeteče

Chybovat je lidské, a tak není překvapivé, že i když se člověk snaží ze všech sil zůstat v klidu, dostane se občas jednoduše do „varu“. Jestliže máte pocit, že nad zlostí ztrácíte kontrolu, nejlepší možností je, dát si pauzu. Opustit místnost, jít se projít, zkrátka „vypnout“. Situaci dořešte až s chladnou hlavou. Pokud se vám tyto situace stávají častěji, je vhodné zkusit relaxační techniky. Základem je hluboké dýchání, napočítat do deseti, někomu pomáhá třeba jóga. Když ale nepomůže nic a zlostné výlevy přicházejí stále častěji, nebojte se vyhledat odbornou pomoct a poradit se s odborníkem.

Pokoušejte se minimalizovat konfliktní situace, které mohou ke zlostnému jednání vést. Pravidelně se věnujte pohybovým aktivitám, vyčistíte si tak mysl od starostí i stresu. Dopřejte si také dostatek odpočinku, třeba v podobě masáže. Pohyb na čerstvém vzduchu nebo rozhovor s blízkou osobou, to vše nám může pomoci vyzrát nad zlostí i hněvem.

A rada odborníka na závěr:

„Vnímejte potřeby svého těla a nesnažte se je v sobě potlačovat. Mějte na paměti, že hněv je zdravá emoce, která je obrannou reakcí těla, a stejně tak nás vybízí k činnosti, seberealizaci a k aktivitě. Proto svému tělu naslouchejme. Snažte se své emoce a pocity vyjadřovat otevřeně, avšak slušně, a tak se vyhněte nepřiměřeným reakcím a výbuchům hněvu.“, uzavírá psycholožka Denisa Maderová.

Zdroj článku