Čočka jakou neznáme

Čočka jakou neznáme

V české kuchyni je čočka stále málo populární. Jedině že mluvíme o českých potravinách pro vegetariány. Mezitím je vynikající nejen jako náhrada za maso, ale i ve spojení s ním dává smysl.

Čočka je rostlinou z řady bobů, ale známe ji hlavně jako představitele luštěnin. Patří tedy do stejné rodiny, jako sójové boby, hrách a fazole. Ale kupodivu, kromě toho že je od nich výhodnější (před vařením se obvykle nemusí máčet), netěší se v české kuchyni velké oblibě . A u našich sousedů Němců je to zcela odlišné. Čočka je u nich v kuchyni používána velmin často, je mimo jiné složkou tzv. Eintopf - tradiční, husté, expresivní zeleninové polévky s přídavkem masa a uzenin. Čočku však nejčastější potkáme v předpisech orientálních jídel. Živí se jí Indové, kteří jsou zběhlí v přípravě zeleninového kari a jejich klasickou myšlenkou na čočku je dhal, obohacený fazolemi mung a garam masala. Jí se jí i v zemích Maghrebu a na Středním východě, kde se často vyskytuje ve spojení s hovězím a skopovém. Egypťané připravují čočku na drůbežím vývaru s cibulí, česnekem, kmínem a koriandrem. Takovou rozhřévající polévku podávají s pita chlebem a polévají citrónovou šťávou.

Tudíž v kuchyních světa se čočka objevuje stejně jak v masných, tak i vegetariánských jídlech. Přidává se do salátů, polévek, dušených pokrmů a kari. Je možné z ní udělat vegetariánské karbanátky, náplně do slaných moučníků, knedlíků a dokonce i náhradu za kaviáru. 9% z čočky se dobře vstřebává, ale má bohužel špatný protein. Nicméně, aby bylo složení aminokyselin v jídle z čočky kompletní (pokud se vzdáme masa), stačí jen přidat cereálie, chléb, obiloviny nebo rýž.

Na rozdíl od proteinu čočka obsahuje velké množství minerálů. Dominuje v ní hořčík, železo, fosfor, zinek a draslík. Mimo toho je to pokladna kyseliny listové a vlákniny. Je vhodná pro těhotné ženy, diabetiky, lidé na dietě a s anémií. Díky svému nízkému glykemickému indexu čočka nasytí na dlouhou dobu a zároveň stabilizuje hladinu cukru v krvi. Má nízký obsah kalorií - 100 g čočky je stěží více než 100 kalorií.

Máme několik druhů čočky, které jsou mírně odlišné chuťí a účelem. Nejjednodušším je vařit červenou a žlutou čočku, která rychle měkne. Z tohoto důvodu je z ní vhodné uvařit hustou polévku. Čočka hnědá je variací vyluštěné červené. Chuťově je podobná, ale obsahuje více minerálů. Ta by se měla namočit (stačí půl hodiny) a pak se musí dlouho vařit. Stejně jako zelená je po uvaření sypká a hodí se stejně jako do gulášů, slaných moučníků, knedlíků, různých náplní a hamburgerů jakož i do salátů. Výjimečnou je v jejich pozadí černá čočka (beluga), která po uvaření připomíná beluga kaviár. No a máme ještě pocházející z Francie zelenou čočku du Puy, považovanou za nejchutnější na světě. Její gurmáni jsou především obyvatelé regionu Auvergne a Midi, kde čočka du Puy je jedním z nejdůležitějších specialit.